Frýdlant má svůj poklad, v zámeckém rybníku byly nalezeny mince z doby třicetileté války
U příležitosti 400. výročí začátku třicetileté války a 370. výročí vestfálského míru prezentuje Národní památkový ústav v prostorách frýdlantského hradu nález mincovního depotu ze zámeckého rybníka spolu s dalšími výsledky archeologických výzkumů formou nové prohlídkové trasy a knižní publikace, obojí s příznačným názvem Frýdlantský poklad.
Trasa je zaměřena na prezentaci zlatých a stříbrných mincí z období třicetileté války a dalších nálezů. Doprovodná publikace obsahuje popis a celkové vyhodnocení archeologického výzkumu a katalog s obrazovou dokumentací.
Zámecký rybník, součást národní kulturní památky hradu a zámku Frýdlant, prošel v uplynulých letech rozsáhlou revitalizací. Součástí akce obnovy byly i zemní zásahy spojené s úpravami břehů, rybniční vpusti, výpustí i plochy rybničního dna. Tato činnost vyvolala nutnost provedení záchranného archeologického výzkumu, který provádělo liberecké územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu ve dvou výzkumných sezónách, a to v roce 2016 a 2017.
„V roce 2016 se archeologický výzkum zaměřil na severní část rybníka, kde byla potvrzena existence reliktů dřevěné konstrukce původního mlýnského náhonu. Části konstrukce byly podrobeny dendrochronologickému datování, díky němuž lze nejstarší dochované partie náhonu datovat do druhé poloviny 16. století (mezi léta 1545-1563),“ vysvětlila průběh archeologických prací vedoucí archeologického průzkumu Renata Tišerová z NPÚ, ÚOP v Liberci.
![]()
V roce 2017 došlo k opravě hráze a úpravám rybničního dna odtěžením rybničních usazenin. Předmětem archeologického výzkumu v roce 2017 se stala i plocha rybničního dna, kde kromě množství movitých artefaktů došlo k nálezu depotu zlatých a stříbrných mincí uložených původně v keramické nádobě, jejíž fragment byl nalezen spolu s mincemi.
Jedná se o soubor 36 kusů zlatých a 6 kusů stříbrných mincí, mezi nimiž jsou zlaté dukáty i dvoudukáty, stříbrné půltolary a čtvrttolar. Nejstarší datovanou mincí je uherský dukát Ferdinanda I. z roku 1528, přičemž nejmladší dochované mince pocházejí z roku 1642 (jedná se o dukát a dvoudukát Ferdinanda III.), je tedy zřejmé, že k uložení depotu muselo dojít v posledních letech třicetileté války nebo těsně po jejím skončení. Přesné místo, okolnosti ani důvody uložení mincovního depotu nejsme dnes schopni s jistotou rekonstruovat, nicméně je jisté, že se jedná o úkryt kvalitních obchodních mincí s velkou nominální hodnotou a tedy o uložení značného majetku.
K archeologickému průzkumu i samotnému nálezu vznikla publikace s příznačným názvem Frýdlantský poklad, která bude k zakoupení v pokladně hradu a zámku Frýdlant od soboty 25. srpna a také prostřednictvím e-shopu Národního památkového ústavu.
Samotný poklad návštěvníci poprvé viděli o Hradozámecké noci, večer 25. srpna. „Poklad budeme od neděle 26. srpna prezentovat formou samostatné prohlídkové trasy. Během prohlídky seznámíme návštěvníky, samozřejmě zkrácenou formou, s historií hradu a zámku, zaměřovat se ale primárně budeme na rybník a ve dvou nově upravených prostorách potom návštěvníci uvidí jak mince, tak třeba nalezené zrestaurované dřevěné artefakty a další předměty. Vše je instalováno ve vitrínách s popisky a bude doplněno průvodcovským výkladem. Výše vstupného je stanovena na 60 korun a poklad bude zpřístupněn do konce října 2018 a následně opět v příští sezóně,“ doplnila kastelánka hradu a zámku Frýdlant Jana Pavlíková.